Varhany v kostele sv. Mikuláše v Dobřanech
Kostel sv. Mikuláše byl postaven po polovině 13. století v severní části náměstí. Za svou historii byl několikrát pobořen a také vyhořel. Dnešní podoba je dána přestavbou v letech 1757 - 1758, kdy jej přebudoval stavitel Martin Glaser. Loď má plochý strop, ale presbytář je zaklenut klenbou s malbami plzeňského malíře Františka Julia Luxe (1702 -1764). Veškeré jeho vybavení vzniklo až po této přestavbě. Hlavní oltář se dvěma bočními u vítězného oblouku jsou dílem Karla Legáta (1715 - 1783), zetě Františka Julia Luxe z roku 1762. Karel Legát je také tvůrcem hlavních varhan v kostele. Byl to výborný sochař a řezbář a jeho díla se nacházejí v celém dnešním Plzeňském kraji. Jeho oltáře jsou na příklad v Plzni v kostele sv. Anny, v kostele v Horšově, v kostele sv. Anny u Horšovského Týna, v kostele sv. Jakuba v Kladrubech u Stříbra a v kapli v Chotiměři. Velmi pěkné kamenné sochy sv. Jana Nepomuckého a archanděla Rafaela stojí před proboštstvím v Mariánské Týnici. Postupně se třemi manželkami měl patnáct dětí, z nichž se dospělosti dožily tři.
V kostele se nacházejí dvoje varhany, menší novogotické na severní empoře u presbytáře a hlavní varhany na západním kůru, o nichž je tento článek. Varhany jsou klávesový dechový hudební nástroj, jeden z nejstarších. Základem bylo už ve starověku spojit několik píšťal se zdrojem stálého přívodu vzduchu. Vrcholnou dobou varhan bylo baroko. Varhany se skládají z varhanní skříně, jejíž čelo tvoří ozdobný prospekt s píšťalami. Hrací stůl může být součástí skříně, anebo je samostatný. Mezi hracím stolem a píšťalami je tzv. traktura se vzdušnicemi. Vzduch obstarávají měchy, uložené za varhanní skříní. Dříve byly obsluhovány mladými chlapci, zvanými kalkanti. Jejich práci dnes nahrazuje elektrický ventilátor.
Dobřanskou rokokovou varhanní skříň na píšťaly vytvořil Karel Legát v roce 1761. Ale kdo byl tehdy autorem vlastních varhan, není známo, snad František Adam Gartner z Tachova, který ve stejné době zhotovil podobné varhany v kostele sv. Vojtěcha ve Vejprnicích. Dobřanský nástroj byl zcela odstraněn při přestavbě varhan na konci 19. století. Tehdy pražský varhanář Heinrich Schieffner (1853 - 1938) do původních skříní vestavěl dvoumanuálový romantický nástroj o 20 rejstřících. Je pravděpodobné, že Schiffner byl z finančních důvodů donucen použít rokokové varhanní skříně, které novému nástroji ne zcela vyhovovaly. Varhanáři 18. století si dobře uvědomovali důležitost varhanní skříně pro zvuk nástroje, ale v 19. století se už tato skutečnost podceňovala. Souvislost mezi tvarem skříně a zvukem varhan je však nesporná a záleží nejen na jejím tvaru a umístění, ale i na jejím dělení.
V Dobřanech je stroj varhan vložen do jedné skříně, hrací pult stojí volně před ní, nasměrován k oltáři. Prospekt varhan se skládá ze tří skříní, střední pole je výrazně nižší. Boční skříně mají formu trojdílných píšťalových věží. Postament prospektu má plné výplně a působí ploše. Střední pole prospektu architektonicky nenavazuje na boční věžová pole, dolní i horní římsa nemá pokračování a dolní římsa bočních polí se zařezává do pilastrů středního pole. U většiny varhan byla tato římsa pod píšťalami přes celou varhanní skříň. Zřejmě při přestavbě varhan na konci 19. století byla varhaní skříň doplněna o střední část, která byla původně tzv. zadním (poprsním) pozitivem, který byl v 18. století vestavěn v poprsni zábradlí kůru. To vysvětluje výtvarný nesoulad velké varhanní skříně. Střední část je ozdobena třemi postavami andílků, hrajících na různé hudební nástroje. Věže prospektu pak jsou zdobeny rokokovými vázami, včetně střední baldachýnové girlandy, spojující obě věžové části. V přední části prospektu jsou cínové píšťaly, za nimi jsou pak píšťaly dřevěné. Počet píšťal se před renovací dá odhadnout na 1,5 tisíce. Celek je bohatě ozdoben zlacenými rokokovými ornamenty.
Neduhy dobřanských varhan vycházejí z víc zdrojů. Nejstarší část varhan – skříně jsou v poměrně dobrém stavu. Sice jsou napadeny dřevokazným hmyzem, ale zatím z malé části a výletové otvory jsou obráceny na rubovou stranu. Řezby jsou poškozeny více, a to jako následek běžného užívání nástroje. Byla provedena sondáž na zjištění původní barevnosti, která zjistila, že nástroj byl mramorován okrovou a růžovou barvou. Římsy byly červené. Barevnost je zřejmě zachovaná na celé ploše skříní a bude ji možné obnovit.
Vlastní stav nástroje hodnotí varhanář Marek Vorlíček jako tristní. Velmi špatná je zejména dosloužilá traktura, tedy mechanika ovládání varhan, a z toho plynoucí nedostatečný přívod vzduchu k píšťalám. Jako rozpor vnímá ono vložení romantického nástroje do barokních skříní, které má vliv, spolu s poškozenou trakturou, na neuspokojivý zvuk varhan.
Cesta k obnově varhan bude jistě složitá a drahá. Musí dojít k obnově podstatné části varhan, a proto je možné a je cílem nadačního fondu Přátelé dobřanských varhan restaurovat varhaní skříň a vestavět do ní nový nástroj, který by se co nejvěrněji podobal těm barokním varhanám, na které hrál ve Výmaru Johann Sebastian Bach. Na podporu tohoto cíle nadační fond pořádá benefiční koncerty a hledá sponzory.
Věřím, že se tohoto cíle dá dosáhnout, ostatně úspěšné obnovy mnoha varhan v regionu ukazují cestu. Varhany v kostelech jsou zvukem a hudbou místa se staletou tradicí. Je na nás, abychom lhostejnost a mnohdy pohrdání minulých mnoha desetiletí napravili.
Jan Soukup
architekt
září 2022
V kostele se nacházejí dvoje varhany, menší novogotické na severní empoře u presbytáře a hlavní varhany na západním kůru, o nichž je tento článek. Varhany jsou klávesový dechový hudební nástroj, jeden z nejstarších. Základem bylo už ve starověku spojit několik píšťal se zdrojem stálého přívodu vzduchu. Vrcholnou dobou varhan bylo baroko. Varhany se skládají z varhanní skříně, jejíž čelo tvoří ozdobný prospekt s píšťalami. Hrací stůl může být součástí skříně, anebo je samostatný. Mezi hracím stolem a píšťalami je tzv. traktura se vzdušnicemi. Vzduch obstarávají měchy, uložené za varhanní skříní. Dříve byly obsluhovány mladými chlapci, zvanými kalkanti. Jejich práci dnes nahrazuje elektrický ventilátor.
Dobřanskou rokokovou varhanní skříň na píšťaly vytvořil Karel Legát v roce 1761. Ale kdo byl tehdy autorem vlastních varhan, není známo, snad František Adam Gartner z Tachova, který ve stejné době zhotovil podobné varhany v kostele sv. Vojtěcha ve Vejprnicích. Dobřanský nástroj byl zcela odstraněn při přestavbě varhan na konci 19. století. Tehdy pražský varhanář Heinrich Schieffner (1853 - 1938) do původních skříní vestavěl dvoumanuálový romantický nástroj o 20 rejstřících. Je pravděpodobné, že Schiffner byl z finančních důvodů donucen použít rokokové varhanní skříně, které novému nástroji ne zcela vyhovovaly. Varhanáři 18. století si dobře uvědomovali důležitost varhanní skříně pro zvuk nástroje, ale v 19. století se už tato skutečnost podceňovala. Souvislost mezi tvarem skříně a zvukem varhan je však nesporná a záleží nejen na jejím tvaru a umístění, ale i na jejím dělení.
V Dobřanech je stroj varhan vložen do jedné skříně, hrací pult stojí volně před ní, nasměrován k oltáři. Prospekt varhan se skládá ze tří skříní, střední pole je výrazně nižší. Boční skříně mají formu trojdílných píšťalových věží. Postament prospektu má plné výplně a působí ploše. Střední pole prospektu architektonicky nenavazuje na boční věžová pole, dolní i horní římsa nemá pokračování a dolní římsa bočních polí se zařezává do pilastrů středního pole. U většiny varhan byla tato římsa pod píšťalami přes celou varhanní skříň. Zřejmě při přestavbě varhan na konci 19. století byla varhaní skříň doplněna o střední část, která byla původně tzv. zadním (poprsním) pozitivem, který byl v 18. století vestavěn v poprsni zábradlí kůru. To vysvětluje výtvarný nesoulad velké varhanní skříně. Střední část je ozdobena třemi postavami andílků, hrajících na různé hudební nástroje. Věže prospektu pak jsou zdobeny rokokovými vázami, včetně střední baldachýnové girlandy, spojující obě věžové části. V přední části prospektu jsou cínové píšťaly, za nimi jsou pak píšťaly dřevěné. Počet píšťal se před renovací dá odhadnout na 1,5 tisíce. Celek je bohatě ozdoben zlacenými rokokovými ornamenty.
Neduhy dobřanských varhan vycházejí z víc zdrojů. Nejstarší část varhan – skříně jsou v poměrně dobrém stavu. Sice jsou napadeny dřevokazným hmyzem, ale zatím z malé části a výletové otvory jsou obráceny na rubovou stranu. Řezby jsou poškozeny více, a to jako následek běžného užívání nástroje. Byla provedena sondáž na zjištění původní barevnosti, která zjistila, že nástroj byl mramorován okrovou a růžovou barvou. Římsy byly červené. Barevnost je zřejmě zachovaná na celé ploše skříní a bude ji možné obnovit.
Vlastní stav nástroje hodnotí varhanář Marek Vorlíček jako tristní. Velmi špatná je zejména dosloužilá traktura, tedy mechanika ovládání varhan, a z toho plynoucí nedostatečný přívod vzduchu k píšťalám. Jako rozpor vnímá ono vložení romantického nástroje do barokních skříní, které má vliv, spolu s poškozenou trakturou, na neuspokojivý zvuk varhan.
Cesta k obnově varhan bude jistě složitá a drahá. Musí dojít k obnově podstatné části varhan, a proto je možné a je cílem nadačního fondu Přátelé dobřanských varhan restaurovat varhaní skříň a vestavět do ní nový nástroj, který by se co nejvěrněji podobal těm barokním varhanám, na které hrál ve Výmaru Johann Sebastian Bach. Na podporu tohoto cíle nadační fond pořádá benefiční koncerty a hledá sponzory.
Věřím, že se tohoto cíle dá dosáhnout, ostatně úspěšné obnovy mnoha varhan v regionu ukazují cestu. Varhany v kostelech jsou zvukem a hudbou místa se staletou tradicí. Je na nás, abychom lhostejnost a mnohdy pohrdání minulých mnoha desetiletí napravili.
Jan Soukup
architekt
září 2022